PODPORUJÍ NÁS
Jsme tady. Milánský český krajanský spolek a Česká škola.
Jedno čínské přísloví praví, že bohužel je více těch, kdo staví zdi, než těch, co staví mosty.
My stavíme most. Zdi rozdělují, mosty spojují. Spojují lidi, spojují národy.
Stavět most je dřina. Co k tomu potřebujeme? Kvalitní stavební materiál, pojidlo, kuráž, výdrž a ... někoho, kdo v nás a v náš projekt bude věřit a podpoří nás. Někoho, kdo ví a věří, že stavět mosty je smysluplné. Že se to vyplatí.
My stavíme most pro lidi. Z jedné i z druhé strany.
A právě lidská dimenze je to, co nás zajímá, je to přidaná hodnota tohoto projektu.
I proto bychom chtěli o těch, kdo v nás věří a rozhodli se nás podpořit, říci něco víc, než jen to, že existují a že jim MOC DĚKUJEME.
My chceme vyprávět inspirující lidské příběhy. A proto se zrodila tato speciální rubrika.
CI SOSTENGONO
Un proverbio cinese dice che purtroppo sono più numerosi gli uomini che costriuscono muri di quelli che costruiscono ponti.
Noi , dell’associazione dei connazionali cechi e della Scuola Ceca, scuola a sostegno dei bambini bilingui e biculturali, noi costruiamo il ponte.
I muri dividono, i ponti collegano. Collegano e fanno incontrare le persone, le nazioni.
Costruire un ponte è faticoso. Ci vuole materiale di qualità, un collante potente, coraggio, resistenza e ... fiduccia. Di qualcuno che crede in noi e che sa che costruire ponti ha senso. Che vale la pena.
Noi costruiamo ponti per le persone. Da una e dall’altra parte.
E proprio la dimensione umana è quello che maggiormente ci interessa ed è anche il valore aggiunto di questo progetto.
Anche per questo vorremmo „raccontarvi“ quelli che credono in noi, non ci accontentiamo di una semplice lista e di un semplice GRAZIE.
Dietro ogni progetto, ogni azione, ci sono le persone, c’è una storia. E noi vogliamo raccontarvi le loro storie ispiranti. Per questo è nata questa rubrica.
CHCETE NÁS TAKÉ PODPOŘIT? --- VOLETE AIUTARCI ANCHE VOI?
Děti i maminky tuhle oloumoučanku s velikým srdcem prostě zbožňují. Ať už jim trpělivě předává starý český řemeslný um - techniku zdobení perníčků, dělá jim vodníka či vstává brzo ráno, aby pro všechny účastníky Noci s Andersenem napekla palačinky s domácí zavařeninou ... „teta Ola“ prostě boduje.
Vyučenou cukrářku do Itálie zavedla kariéra modelky. Ale láska k původnímu řemeslu ji nikdy neopustila a jak sama přiznává, je náplní jejího života a dost možná i vpravdě osudová.
Kuchyň byla vždy rodinným středobodem vesmíru a láska k dobrému jídlu opravdovou rodinnou tradicí. Pradědeček vyhlášený řezník, tatínek šéfkuchař ... ale největší impuls dala Ole asi babička. „Nad její kynuté buchty prostě nebylo a všechna ta těsta, se kterými jsem jí pomáhala a které jsem u ní tajně ochutnávala ... nemohlo to prostě dopadnout jinak!“ směje se Ola.
Dvěmi věcmi je Ola vyhlášená: svou cukrářskou zručností a láskou k dětem. Kromě naší české školy dlouhodobě spolupracuje i s Centrem asistence nezletilých (Centro assistenza dei minori) pro děti 0-6let, kde se snaží pomáhat dětem, jejichž život byl vinou dospělých poskvrněn hned na startu. A vnést do něj trochu radosti.
Co se profesionální zručnosti týče, je vyhlášená v Miláně i širokém okolí! Ostatně, posuďte sami z fotografií.
Narozeninové dorty, ale hlavně úžasné voňavé a nazdobené perníčky a bezkonkurenční české vánoční cukroví ... to jsou její nejúspěšnější produkty. Ale není nic, co by její „zlaté české ručičky“ neuměly, ať si na ní vymyslíme cokoliv. Domácí chléb nebo třeba koblížky, na nichž si při oslavě svého svátku pochutnávaly všechny krajanské děti po divadelním představení pohádky O koblížkovi ... vše zvládá naprosto dokonale!
Pokud se s Olou chcete spojit, navštivte její „sladkou“ facebookovou stránku I DOLCI DI ZIA OLGA
https://www.facebook.com/I-Dolci-di-Zia-Olga-514709581954308/?fref=ts
nebo jí zavolejte na +39 339 8737235.
Z návštěvy českobudějovické továrny této slavné české značky, známé po celém světě, jsem odcházela plna dojmů. A už jsem se strašně moc těšila, jak „mojim dětem“ z České školy Milán budu všechno dopodrobna vyprávět. U našich dětí se snažíme nejen udržovat a podporovat užívání českého jazyka, ale také přirozeně posilovat jejich povědomí o českých kořenech, seznamovat je s českými tradicemi, historií a kulturou a v neposlední řadě také posilovat uvědomění si národní identity, sounáležitosti a hrdosti.
A příběh žluté „české“ tužky, která inspirovala svět a která se již 170 let nepřetržitě vyrábí v Českých Budějovicích, je myslím právem součástí zlaté truhly národní hrdosti. A dějiny této továrny až téměř učebnicově kopírují dějiny českého národa. Pojďme tedy na skok do minulosti!
A jak se tedy dělá (česká) tužka?
Zde je můj článek, který vyšel v letošním letním speciálu časopisu Krajánek.