SVATOMARTINSKÁ ŠKOLNÍ SOBOTA 11.11.2017


NEŽ SE ZAČTETE DO VYPRÁVĚNÍ JEDNOTLIVÝCH TŘÍD, PODÍVEJTE SE NA PRŮŘEZOVÉ VIDEO CELOU NAŠÍ ŠKOLNÍ SOBOTOU ...

JAKÁ BYLA SVATOMARTINSKÁ ŠKOLNÍ SOBOTA? NETRADIČNĚ TRADIČNÍ! :)

 

Zatímco probíhala normální výuka, ve škole se chystalo i jedno veliké překvapení.  Oslavy svátku svatého Martina jsme si prostě nemohli nechat ujít a proto mezi nás zavítal sám Martin na bílém koni.

 

Objel všechny třídy, aby svolal děti i dospělé do vstupní místnosti. Tam jsme si povídali o tom, kdo to svatý Martin byl, kdy a kde žil, proč se stal svatým. Martin, když – sedíc na svém oři - uviděl u dveří sedět zbídačenou promrzlou žebračku, neváhal a nemajíc ničeho jiného, čím by jí mohl pomoci, aspoň rozetnul mečem svůj červený plášť a podělil se o něj!

 

Probrali jsme také, jakým způsobem tento den tradičně oslavujeme v Čechách a proč se říká a co to znamená, že Martin jezdí na bílém koni. Děti už spoustu věcí věděly a Anička nám třeba vyprávěla hned dvě legendy, které vysvětlují, proč je jedním z chodů svatomartinské hostiny právě pečená husa. Ta skutečná nechyběla ani na svátečně prostřeném stole a spolu s ní i houskové knedlíky, červené zelí, svatomartinské víno (které jsme našim malým nezletilcům v lahvích nahradili přírodní šťávou z lesních plodů) a svatomartinské ořechové rohlíčky.

 

Zatímco na pečené husičce si při obědě pochutnali naši pedagogové (jakožto poděkování za všechno, co pro naši školu dělají), děti dostaly možnost ochutnat ořechové svatomartinské rohlíčky, které upekla maminka naší žačky Sárinky a proudem teklo i, již zmiňované, víno. Ale to nebylo poslední překvapení, které na děti čekalo! Každý žák dostal od Oly speciálního perníkového koníka s bílou glazurou! Maminky obdivovaly jeho krásu, spousta dětí nevydržela a pustila se hned do ochutnávání!

 

 

OD LEGENDY AŽ PO PŘIBYSLAV

 

Třetí ročník začal vyučování kontrolou domácích úkolů, kde, nutno říci, úplně všichni zazářili a měli vše splněno - za to je moc chválím! Vzhledem k návštěvě Martina, který k nám do školy opravdu přijel na bílém koni a se kterým se děti seznámily ještě před začátkem hodiny, zabrouzdali jsme ještě jednou k zajímavostem o sv. Martinovi a vysvětlili jsme si také, co je to pranostika. Dvě pranostiky si žáci hned zapsali do svých sešitů. Dokonce jim byla umožněna malá ochutnávka svatomartinské husy s knedlikem a zelím.

 

Poté jsme si opakovali  dě,tě,ně  a pracovali s  učebnicí a s pracovním sešitem. Po krátké hudební vsuvce, kdy jsme si zazpívali písničku od autorské dvojice Uhlíř/Svěrák Když se zamiluje kůň a vyhledali si v ní všechna podstatná jména, přišla pro nás další veliká a nesmírně důležitá kapitola. Vyjmenovaná slova!

 

Ta po B jsem nejdříve žákům přiblížila na interaktivní tabuli a vysvětlili jsme si podrobně, co každé slovo znamená a jaké máme slova příbuzná. Děti se ochotně zapojily do didaktických a pohybových her a spolupracovat ve skupinách jim nedělalo žádné potíže. Za odměnu jsme si nakonec zahráli hru šibenice adaptovanou na poznávání vyjmenovaných slov.

 

Důležitý úkol dostali tentokrát i rodiče: vyjmenovaná slova s třeťáky pilně procvičovat!!

 

Odpolední lekce nám utekla jako voda a žáci udělali spousty kvalitní práce - musím je opravdu moc a moc pochválit! Jen tak dál!

Míša Skálová

VYJMENOVANÁ SLOVA PO "b" NAŠICH TŘEŤÁKŮ

SVATOMARTINSKÉ PŘEDŠKOLNÍ RADOVÁNKY

 

Čtvrtá česká školní sobota připadla na svátek svatého Martina, a tudíž bylo o nosné téma krásně postaráno. 

 

Po pravidelné úvodní básničce jsme se se staršími předškoláky vrhli na povídání o svatém Martinovi, jeho bílém koni, přinášejícím (alespoň tedy do Česka) první sníh, i rozetnutém plášti. Za pomoci obrázků jsme se nejprve ujišťovali, že víme, jak vypadají Martinovy atributy kůň a husa, abychom je posléze mohli vyrobit při výtvarné části hodiny. 

 

Na známou melodii písně Pec nám spadla, kterou jsme vyťukávali na dřívka,  jsme několikrát zpívali o svatém Martinovi, kterak přijíždí na bílém koníku. Ze čtvrtek se nám podařilo vyrobit krásné svatomartinské husy s dooranžova zbarveným zobákem a křídly připravenými ke vzlétnutí, aby neskončily na pekáči. S husami jsme si hráli i hru husy na útěku a zároveň si tak uvědomovali předložky na, pod, za... 

 

Svatý Martin bez koníka by byl asi smutným Martinem... Tak jsme mu jich vyrobili dokonce několik! 

 

Abychom se také trochu protáhli, hráli jsme hru na krále. V roli vládce, s opravdickou korunou na hlavě, kterého musí všichni poslouchat - tedy napodobovat, se každý vystřídal dokonce několikrát. 

 

Trochu času nám zbylo i na omalovánky s vitrážemi několika svatých, které si děti mohou domalovat doma. 

 

Pak už ale nebyl čas na nic.. A víte, proč? Protože nám vjel do třídy sám svatý Martin na bílém koni!!! Následovali jsme ho a spolu s ostatními dětmi a ještě jednou jsme si ještě názorně zopakovali všechno o tomto svátku. 

 

A jaké téma nás čeká příště? Nápovědou vám budiž, že se sejdeme jen pár dní před příchodem Mikuláše, čerta a anděla... 

 

Jana Schulzová

 

POHÁDKOVÁ DRUHÁ TŘÍDA

 

Hodinu jsme tentokrát zahájili vskutku pohádkově! S Martinem a jeho živým (!) bílým koněm, husou, zelím, knedlíkem a rohlíčky! Nevěříte? Podívejte se na dokumentující fotografie! 

 

Pohádkově jsme pokračovali i ve výuce-za domácí úkol měly děti totiž vymyslet věty oznamovací, přací, tázací a rozkazovací … vše s pohádkovou tématikou. Povedlo se jim to na jedničku!

 

Opět jsme se ve výuce věnovali pořadí vět v textu a pořadí slov ve větě. A pomohla nám tři prasátka ze stejnojmenného příběhu. Děti měly sestavit věty z nastříhaných slov a dovyprávět, jak to s nimi a s vlkem nakonec dopadlo. Opět na jedničku!

 

Dále jsme vypracovali pracovní list, kde bylo třeba opravit přeházená slova, jiná doplnit a zahrát si s rýmy na malé básníky.

 

Opakovali jsme téma věta a slovo i s učebnicí na straně 23 a 24. 

 

Ani druháci nechtěli zůstat bez výtvarné vsuvky, a tak jsme pekli … ehm, tedy vlastně vyráběli … svatomartinskou husu. 

 

Druhá část hodiny byla věnována čtení s porozuměním, vyprávění, svatým a pranostikám. Četli jsme  krátký pžíběh O kocouru a netopýru a výběr z nejznámějších pranostik. Společnost nám do konce hodiny dělali ještě někteří "kolegové" a "kolegyně" svatého Martina, jejichž podobizny si mohou děti doma dovybavit, a pohádky. Každý žák měl krátce a stručně vyprávět vylosovanou pohádku. 

 

V hodině nechyběla ani stylová svatomartinská písnička a shrnutí hodiny do vlastnoručně vyrobené barevné knihy. 

 

Na shledanou příště! 

 

Jana Schulzová

 

SVATOMARTINSKÝ BÍLÝ KŮŇ

 

Naší svatomartinskou sobotní hodinu jsme jako vždy započali s našimi nejmenšími básničkou Dobrý den, kterou se učíme nazpaměť, abychom rozvázali naše jazýčky.

 

Zopakovali jsme si také, jaké pohyby a zvuky dělají různá zvířátka – a to včetně koníčka, kterého jsme si pak s dětmi vytvořili. Jednalo se o plastický výkres. Děti si vyzkoušelypojmenování a poté lepení různého materiálu: plastu, vlny, papíru.

 

 Pak následovalo krátké vyprávění o Svatém Martinovi a naučili jsme se o něm dokonce i kratinkou básničku.

 

 Vyzkoušeli jsme si s dětmi i jednoduché bludiště, kdy měli najít koníčkovi cestu do domečku. Děti ihned vše pochopily a  někdo cestu vymaloval jiný vylepil vytisknutými koníky. 

 

Jako vždy nesměla chybět ani hra  Barvy, kdy děti odpoví na otázky : jakou barvu má.....( travička, sníh, sluníčko atd.) a chytají přitom míč. Tato hra se velmi osvědčila pro rozšiřování slovní zásoby a musím s potěšením říci, že se dětem velmi líbí a každou hodinu si jí samy přejí hrát.

 

Zazpívali jsme si i krátkou písničku o Sv. Martinovi s klavírním doprovodem a ke konci hodiny jsme, jako vždy, věnovali naši chvilku flétničkám. Zopakovali si jak flétnu držíme , jak foukáme, první tóny a nezbytné vyčištění flétny po následném pískání, i tyto malé děti jsou již po několikaletém opakování schopni správného držení a mnozí z nich i správného pískání . Jelikož je dýchání při hře na flétnu důležité, vždy před hrou na tento nástroj procvičujeme toto dechové cvičení. Je velmi jednoduché a doporučuji rodičům jeho procvičování i doma: ústa jsou jemně vyšpulená, vzduch vyzkoušíme s rukou před ústy při lehkém vyslovení  "tsu, tsu,tsu".

 

Musím s potěšením říci, že tato třída je velmi nadaná a děti mají velkou snahu se učit. 

 

U mnohých vidím také velké zlepšení hlavně co se komunikace v českém jazyce týče.

 

Za svou třídu mohu jen říci, že jsou to samé skvělé a velmi šikovné děti. Jen tak dál!

 

Veronika Truhlářová

 

BÁSNIČKA "DOBRÝ DEN" NAŠICH NEJMENŠÍCH

GRAMATICKÉ JEVY A KAREL IV.

 

Během svatomartinského, sobotního vyučování jsme se věnovali hned několika jazykovým jevům. Zopakovali jsme si rozdíl mezi slovy nadřazenými a podřazenými. Upevnili jsme u starších žáků poznatky o slovesném vidu. Dále Maruška a Kubík převzali roli učitelů a pokusili se vysvětlit Honzíkovi gramatický jev bě, bje/pě/vě, vje. Maruška nám také v rámci samostatných žákovských projektů představila období Karla IV. Nakonec jsme jsme si rozdělili druhy přísudků, abychom se v příští hodině mohli už naplno věnovat stavbě věty!

 

Eva Humeňanská

 

PŘEKVAPENÍ NA BÍLÉM KONI

 

Rozehřívačkou se pro naši třídu tentokrát stala pohybová básnička Dobrý den, kdy jsme si zacvičili protáhli svá těla i rozehřáli hlavinky tím, že jsme se naučili tuto krátkou básničku nazpaměť. Magické datum 11.11. děti zahájily příběhem o sv. Martinovi, jehož zpracování jsme si prohlédli na interaktivní tabuli. Navázali jsme básničkou Pět lištiček na rozhýbání prstíků, abychom mohli pomoci sv. Martinovi najít bílého koně v bludišti i dostat se přes různé překážky (grafomotorická cvičení). Zároveň jsme si procvičili správný úchop tužky a také horní a dolní oblouk. Naučili jsme se také novou písničku Já mám koně, vrané koně,  kdy jsme se protáhli, zatančili si a protančili se přes chodbu až do lavice, kde jsme si po svačince vyrobili lampiónek pro sv. Martina. U vyrabění jsme si řekli pranostiky o sv. Martinovi a děti si stále pobrukovaly chytlavou melodii písničky  ,,Já mám koně". Za domácí úkol měly všechny děti vypracovat písmenko M a A s obrázky. Povedlo se jim to moc hezky a za odměnu je ve třídě navštívil sv. Martin, který je pozval spolu s ostatními třídami do společného prostoru. Tam jsme si poslechli krásné povídání. Musím říct, že mám opravdu velikou radost,že mám tak šikovné žáčky!

 

Míša Skálová

 


ŠKOLNÍ SOBOTA 28.10.2017


Chcete vědět, jak jsme v České škole Milán slavili

28. říjen, Den vzniku samostatného Československa?

Podívejte se nejdříve na video z celého dne a pak si můžete přečíst povídání z jednotlivých tříd.

28. ŘÍJEN I HALLOWEENSKÉ STRAŠIDELNO STARŠÍCH PŘEDŠKOLÁKŮ

 

Jak jinak bychom měli strávit sobotní školičku 28. října než oslavou státního svátku ČR a připomenutím si vzniku Československa?! Nejdříve jsme si společně povídali o státních symbolech ČR – ukázali jsme si, které to jsou, jak vypadají a kde je můžeme vidět.  Jako výtvarnou rozcvičku jsme si pak dali výrobu česko-italského kaštánku přátelství. 

 

Následovala společná chvilka s ostatními třídami: shlédli jsme krátké video z cyklu Dějiny udatného českého národa, které dětem přiblížilo tento důležitý státní svátek a také jsme si všichni společně poslechli hymnu ČR.  Teď už víme, jak je důležitá a jak se při ní proto máme chovat

 

Zpátky ve třídě jsme si ještě vypracovali pracovní list a nakonec jsme lepili puzzle české vlajky. Tu bychom poznali mezi tisíci a teď už také víme, kam která barva správně patří.

 

Druhá část hodiny byla zcela odlišná, a to přímo halloweensky strašidelná! Snad desetkrát za sebou jsme poslouchali píseň Pět ježibab od dvojice Šrut-Skoumal. Děti hopkaly po kartách připravených speciálně pro tuto příležitost. Tomu se říká porozumění poslechu ;)

 

Následovaly obrázky s halloweenskou slovní zásobou a házecí hra: máma dýně shání dýňata.

 

Ale i při tak nabitém programu nám ještě zbyl čas na výrobu lízátkového ježibabího koštěte i na strašidelné záložky do knížek. 

 

Hodinu jsme ukončili četbou, ale ne ledajakou! Vyžadovala velký postřeh a koncentraci. Předávali jsme si totiž mezi sebou  v kolečku poklad, jakmile jsme uslyšeli  ve čteném textě (tím byla pohádka Červená Karkulka) slovo “KARKULKA”. 

 

Tak co říkáte, využili jsme vyměřený čas? Já myslím, že nejméně na 150 procent! 

 

A hlavně to byla veliká zábava, věřte mi!

 

Jana Schulzová

 

Dvouocasý český lev v podání předškolních dětí ..!

NABITÁ TŘÍHODINOVKA DRUHÁKŮ

 

Lze spojit 28. říjen a Halloween? Ano, v naší tříhodinovce jsme stihli všechno!

 

Na rozcvičení a rozehřátí našich hlaviček jsme si zkontrolovali úkoly a odříkali kompletní českou abecedu. A jak nám to šlo hezky!

 

Následovalo povídání o dnešním významném státním svátku, o 28. říjnu – vzniku samostatněho Československa. Ukázali jsme si, jak vypadají státní symboly, popsali si je a vysvětlili jejich význam a použití. A hned jsme si o nich také vypracovali pracovní list, abychom si všechny ty důležité informace snáze zapamatovali a mohli si o nich popovídat třeba s rodiči. Slavili jsme tentokrát sice svátek České republiky, nicméně do podzimního kaštánku přátelství jsme chtěli zapíchnout vlastnoručně  vyrobené vlaječky dvě, a to českou a italskou!

 

Chvíli jsme strávili také  ve společnosti třeťáků:  poslouchali jsme českou státní hymnu a dívali se na krátké video z cyklu Dějiny udatného českého národa, které nám tento svátek také přiblížilo.

 

Jenže škola se ošidit nesmí - svátek nesvátek, my se učili. Zábavně ale! Probíraným tématem byla věta a druhy vět: oznamovací, přací, rozkazovací a tázací. Pracovali jsme s učebnicí, ale i s vymyšlenými rozstříhanými větami. Na správné řazení vět v textu se skvěle hodí pohádky; ty totiž všichni dobře známe. My si vybrali Červenou Karkulku na rozstříhaných obrázcích doplněných textem. Povedlo se, děti se hodně snažily a  Karkulka tedy nebyla sežrána hned na samý úvod! 

 

Po svačině následoval řízený Halloween. Totiž: četli jsme si článek z čítanky o tomto svátku, vyráběli čarodějná košťata z lízátek a zpívali píseň Pět ježibab od dvojice Šrut-Skoumal. Chytlavá melodie zazněla dokonce mnohokrát! Možná si ji děti ještě pobrukují i doma, ostatně jako i já! 

 

Při výrobě originálních strašidelných záložek do knihy děti slibovaly, že si budou doma často číst i české knížky. 

 

Aby se pomyslný kruh uzavřel, v závěru hodiny jsme ještě stihli telefonní scénky na procvičení hláskování jména a příjmení. 

 

Na úplný konec jsme si pak ještě v kruhu posílali poklad. Při četbě pohádky O červené slepičce měly děti poslat poklad kamarádovi napravo vždy, když uslyšely slovo červený, nalevo, když uslyšely slepička. Byla to veliká legrace i cvičení porozumění čteného textu a trénink koncentrace. 

 

Jako každou hodinu si děti poznamenaly do své barevné knihy, co jsme probírali. 

 

Uf. To bylo ale dlouhé povídání o sobotní hodině. To protože jsme toho stihli tak straaaaaašně moc! 

 

A teď už se na vás těším na svatého Martina!

 

Jana Schulzová

 

0.-1.TŘÍDA: SLAVÍME STÁTNÍ SVÁTEK

 

Naše třída se hned na začátku lekce seznámila s důležitými fakty: 28. říjen je totiž pro Čechy hodně důležitý státní svátek! A tak jsme si vyprávěli,  co se před 99 lety stalo a také jsme četli  pohádku Jak pejsek a kočička slavili 28. října.  Po přípravné půlhodince nás v naší třídě navštívili děti ze školky a také smíšená třída. Připraven byl program pro všechny věkové kategorie. Nejdříve jsme si pustili krátký seriál Dějiny udatného národa - český lev dětem vyprávěl, co se vše se v období před témeř sty lety odehrálo. Poté přišla motivační básnička a děti si vyslechly a některé i zazpívaly českou hymnu. Nultý a první ročník měl za úkol správně vybarvit českou vlajku: pomohla jim básnička – odteď už nikdy žádnou barvičku nespletou! Za pomoci interaktivni tabule jsme se seznámili se státními symboly České republiky. Dalším takovým tradičním symbolem českého státu je český národní strom – lípa.  Srdíčkový tvar jejich lístků jsme využili i jinak:  v sešitě  Moje první psaní jsme je zkoušeli malovat a pěkně si tak procvičili ručičky – bude se nám to hodit při psaní jednoho písmenka – jestlipak víte kterého?. Oprášili jsme také písničku Běží liška k Táboru, která nám už minule tak dobře šla! Když dvouhodinové učení a hraní pro nulťáčky skončilo, s prvňáčky jsme ještě pokračovali dál - probrali jsme základní slabiky a nová dvě písmenka, četli jsme a psali do písanky.

 

Míša Skálová

 

SEZNÁMENÍ S TATÍČKEM MASARYKEM

 

I začátek sobotní lekce třeťáků se nesl v podobném duchu jako v pro ostatní třídy v dopoledním bloku: tak významný státní svátek, který připadl zrovna na naši školní sobotu, jsme prostě nemohli ne chat jen tak bez povšimnutí! Seznámili jsme se proto s datem 28. října, událostmi před 99 lety a jejich významem pro všechny Čechy. Na návštěvu k nám potom přišel 2. ročník s paní učitelkou Janou. A tak i odpoledne zněla naší školou státní hymna. Pro další detailnější  informace o 28. říjnu a jejich snadnější ukotvení v paměti dostali žáci k vypracování pracovní listy. Věnovali jsme se ale též studiu českého jazyka. Po opakování párových souhlásek jsme přešli na novou látku a to předponu , kořen, příponu a slova příbuzná. Až se nám z hlaviček kouřilo. Trochu jsme se proto odreagovali při pohybových chvilkách a procvičením všech smyslů. Nacvičili jsme si společně tanec mazurka na písničku Měla babka čtyři jabka, což se dětem velice zalíbilo a byly opravdu šikovné!

 

Poslední chvilky hodiny patřili malému opakování, abychom se přesvědčili, co jsme si z hodiny zapamatovali.

 

Míša Skálová

 

BARVY A ZVUKY

 

Než jsme se všichni sešli, děti si zatím společně volně hrály či malovaly. Poto male nastal důležitý moment: připojili jsme se k ostatním dopoledním třídám, kde jsme si poslechli krátké vyprávění lva o dnešním státním svátku a poslechli jsme si všichni společně českou hymnu. I když malé děti hudbu často přirozeně prožívají a reagují na ni, státní hymna je důležitý symbol národa a proto se při jejím znění musíme chovat s náležitou úctou. Proto jsme si o tom s dětmi před začátkem popovídali.

 

Když jsme se vrátili nazpátek do naší třídy, zopakovali jsme si ještě jednou barvy – to abychom mohli správně vybarvit českou vlajku.

 

Ve zbytku hodiny jsme si hrálii s míčem a se zvířatky. Pro rozcvičení těla i jazýčků jsme napodobovali jejich pohyby a také jejich zvuky (např. žába, čáp).

 

Společně jsme prozkoumali také některé hudební nástroje – zajímalo nás, jaký zvuk vydávají a vyzkoušeli si na ně i zahrát. Poté jsme ještě malovali bubínek: děti krásně dokázaly namalovat kruh!

 

Z minulé lekce jsme si zopakovali hru na flétnu, a tentokrát jsme se i dověděli, jak se flétnička čistí. 

 

Na rozloučení jsme si společně v kruhu zopakovali básničku "Dobrý den", která nás bude po celý školní rok doprovázet.

 

Veronika Truhlářová

 

HISTORIE A SLOVESNÝ VID

Smíšená třída nemohla tak významný státní svátek ignorovat a hned jsme ho využili k procvičení dějepisných znalostí – ale už od počátku svátečního dne jsme se nejdříve intenzivně věnovali historii Česka.

Honzík se na chvíli stal pozorně sledovaným protagonistou vyučování - přípravil si totiž  povídání o příchodu Cyrila a Metoděje a představte si to: dokonce vyrobil pro celou naší třídu speciální překvapení! Jmenovky, které byly napsány v cyrilici! Pak jsme si ještě povídali i o další etapě v českém království (Přemyslovci).

Pa už nastal čas, abychom se na chvíli přesunuli do třídy paní učitelky Michaely, kde jsme si všichni společně zazpívali českou státní hymnu a podívali se také na krátké video, které nám připomnělo události vázané ke vzniku samostatného Československa. 

Museli jsme se ale včas vrátit  do naší třídy, protože nás čekala ještě další práce a nelehký úkol - tentokrát jsme se zaměřili na látku z české gramatiky a starší žáci smíšené třídy se snažili ukotvit poznatky o slovesném vidu, zatímco Honzík se zabýval antonymy, synonymy a homononymy. Velice mě ale překvapil. Tuto látku už totiž dávno ovládal. Později jsme si proto s Honzíkem procvičili i stavbu slova, ale opět mě mile překvapil, protože i této problematice už rozuměl. Nakonec se starší žáci v hodině věnovali ještě charakteristice, zvláště ji měli porovnat s klasickým slohovým útvarem a to popisem. Vše nám šlo perfektně a musím uznat, že naše spolupráce je prostě báječná!

 

Humeňanská Eva

 

V rámci připomenutí významného státního svátku, který na 28. říjen připadá a kterým je letos již 99.výročí vzniku samostatného Československa, se všechny třídy - jak dopolední, tak i odpolední blok - sešly, aby žáci společně shlédli krátký film z cyklu České televize Dějiny udatného českého národa a poslechli si českou hymnu.

Česká televize: Dějiny udatného českého národa - Vznik Československa

http://dejiny.ceskatelevize.cz/211543116230095

 


ŠKOLNÍ SOBOTA - 21.10.2017


Než si půjdete přečíst, co se dělo v jednotlivých třídách, podívejte se na atmosféru naší druhé školní soboty:

KDYŽ SE V HODINĚ MŮŽE VÝJIMEČNĚ ŘÍKAT “ÚČA, ČEJÁK, DĚJÁK” … ;)

 

I toto sobotní vyučování jsme se žáky smíšené třídy zahájili velice svižně. Nejdříve jsme se věnovali útvarům národního jazyka. Procvičili jsme si slang (i ten studentský, který je žákům možná nejbližší), argot, ukázali jsme si na mapě, kde a jakým nářečím se u nás v ČR hovoří, uvedli si konkrétní příklady. Po krátké pauze jsme si zopakovali některé základní slohové útvary - Honzík vyprávění, Kuba a Márinka popis. Šlo to všem dobře a tak jsme neotáleli a stihli si procvičit i něco z literatury – zejména literární formy, druhy a žánry. Na konci vyučování, po intenzivní práci, jsme si vyzkoušeli trochu odlehčenou formu výuky  – nejdříve žáci v relaxační pozici tiše a pozorně poslouchali, co jsem jim předčítala. Následně se pokoušeli společně uhádnout, o jakou formu, druh a žánr se jedná. Všichnii mě opět velice mile překvapili: perfektně spolupracovali a dokonce se mi i spontánně nabídli, že mi příští sobotu přinesou ukázat (v rámci modulu RVP, který sledujeme) své oblíbené knihy, jež mají doma a které se týkají české historie. Například staré pověsti české. Musím je upřímně velice pochválit za jejich píli, snahu a spolupráci. A už se opravdu moc těším na naši další školní sobotu. Tak nashledanou za týden!

 

Eva Humeňanská

 

PODZIMNÍ BAREVNÁ ŠKOLIČKA STARŠÍCH PŘEDŠKOLÁKŮ

 

Obě naše hodiny byly v první řadě barevné: jak by také ne, vždyť za okny je podzim a ten hýří opravdu všemi barvami! 

 

Nejdříve jsme si zopakovali nebo se učili barvy, za pomoci lego kostiček to šlo samo! Taky jsme napodobovali padající listí za pomoci barevných papírků, aktivně jsme poslouchali básničku od Františka Hrubína Malíř a pohádka či si hráli  na pana čápa, co ztratil čepičku...

 

Bavilo nás i malování podle barevného diktátu a na konci první hodiny jsme - věřte nevěřte - s listy dokonce kouzlili! 

 

Posilněni svačinou jsme si povídali o podzimu, o zvířátkách, o práci na zahradě. Řekli si básničku Týden malých zahradníků a zpívali jsme s obrázky Šel zahradník do zahrady s motykou

 

Nakonec jsme si vyrobili kamarády ježky a společně je uspávali v hromádce listí. Tiše, tiše, ježek spí, kdo ho vzbudí, toho sní...Ham! 

 

Byla to opravdu krásná školní sobota hýřící všemi barvami. Tak za týden opět na shledanou!

 

Jana Schulzová

 

VĚTA, SLOVO, ABECEDA, PRO DRUHÁKY ŽÁDNÁ VĚDA!

 

Že je pro život důležité znát  abecedu, tedy správné pořadí písmenek za sebou, o tom už vědí své i naši druháci! Když má paní učitelka zkoušet podle abecedy, tuší, kdy na ně přijde řada! Když mají hledat nějaké neznámé slovo ve slovníku, už taky vědí, jak na to. A abeceda může být i zábava, jak nás o tom přesvědčila jedna česká písnička! 

 

A tak jsme si zopakovali, co všechno už víme o větě, jaké má být na začátku písmeno, co se musí dát na konec. Od věty byl pak jen krůček ke slovu a od slova ke slabikám. O všem jsme si četli v učebnici a procvičovali si znalosti v praxi. 

 

Za pomoci maminek jsem připravila pro děti skládání slov do vět. Ale nebyly to věty obyčejné a náhodné!   Byly totiž vybrány z knížek, které děti doma právě čtou. To vám bylo překvapení, když je poznaly! 

 

Naše společné hodiny jsme si trochu ozvláštnili  cestou do minulosti- vyrobili jsme si totiž psací brka! 

 

A protože učení má být hravé, se slovy nám pomáhala celá stránka rébusů! Schválně, maminky, zkuste si je doma také! 

 

Byli jsme opravdu pilní  a tak nám ještě zbyl čas na pohádku O myšákovi, který sháněl nevěstu. A s jejím zpětným vyprávěním nám pomohla naše kytička pomocnice! 

 

Stihli jsme toho opravdu moc. Ale nestačí nám to a tak víte co? Příští týden se uvidíme zas! ;)

 

Jana Schulzová

 

PODZIM MALUJE - POZNÁVÁNÍ BAREV

 

Malíř podzim maluje všemi barvami. Nejdříve jsme se tedy s mladšími předškolními dětmi věnovali volné malbě, kde jsme si procvičili správné držení tužky, tzv. špetkový úchop. Ten je a bude pro nás čím dál tím víc důležitý!

 

Poté jsme si na dece hráli na nákup: v košíku jsme měli ovoce a zeleninu a určovali jsme jejich název a barvu. Děti byly velice šikovné.

 

Další hra byla se zapojením míče, pokaždé, když se k nim dokutálel míč, měly děti nejdříve říct své jméno , pozdrav a  pak oblíbené barvy.

 

Při výtvarném cvičení jsme si pro změnu vybarvovali koš ovoce a také jsme si společně obtiskli listy, které si děti přinesly.

 

A to už nastal čas pořádného  protažení! Skákali jsme jako žáby, chodili jsme jako čápi. Chytali jsme míč.

 

Konec hodiny nám přinesl veliké dobrodružství! Poprvé jsme si vyzkoušeli flétničky! Správné držení tohoto hudebního nástroje, jak se do něj fouká a dokonce i náš první tón!

 

Děti toho zvládly opravdu moc, všechny byly nesmírně šikovné, snažily se a flétničky je značně zaujaly!

Veronika Truhlářová

PUTOVÁNÍ S LIŠTIČKOU

 

Po přivítání nových spolužáků jsme si v nulté a v první třídě společně připomněli naše jména a žáci si navzájem ukázali a popsali své obrázky s tématem podzimu. Díky motivační básničce Pět lištiček jsme procvičili jak ruce, tak i prstíky a mohli jsme tedy dál pokračovat v grafomotorických cvičení. Další částí naší hodiny patřil nácviku písničky Běží liška k Táboru – šlo nám to opravdu velice dobře, protože jsme ke zpívání měli i podpůrný pracovní list. S liškou jsme si zanotovali a dokonce jsme si jednu takovou zrzečku i vyrobili z barevného papíru. Po svačince jsme se ještě seznámili se základními slabikami a vymýšleli jsme jednoduchá slova na začínající slabiku. Žáci byli šikovní a za odměnu se proto mohli podívat na krátkou pohádku o nejznámnější a nejchytřejší české lišce - lišce Bystroušce!

 

Míša Skálová

 

BĚHACÍ DIKTÁT!

 

Hned po přivítání s třeťáky jsme se pěkně zapotili v běhacím diktátu. Žáci měli za úkol hledat po chodbě poschovávané rozstříhané věty, přečíst si je a zapamatovat. Poté ve třídě museli zapsat větu na papír. Bojovali opravdu jako lvi a nakonec jsme společně hodnotili nejen rychlost, ale i správnost textu. Po běhacím diktátu přišlo na řadu téma “zvířata” - žáci v pracovním sešitu doplňovali chybějící písmena do slov. Procvičili jsme si současně jak spodobu znělosti tak i prvouku - rozšířili jsme si slovní zásobu a základní znalosti při popisování zvířat typu tetřev, los nebo třeba albatros. Po tomto cvičení nastala chvilka pro dramatizaci. Každý žák dostal do ruky dva lístky, kde měl doplnit chybějící písmenka ve slově. A poté měl každý za úkol předvést toto zvíře a dostal příležitost projevit naplno své herecké dovednosti. Musím přiznat, že mě děti velice překvapily a na jejich předvedení pavouka, ryby nebo lachtana asi nikdy nezapomenu! Po této improvizované pantomimě přišel čas na další krátké jazykové cvičení:  změněním jedné jediné hlásky vzniklo úplně nové slovo a prohloubili jsme tak i naši slovní zásobu. V poslední části hodiny jsme si ještě vysvětlili novou látku - psaní u,ú,ů. Tato pravidla jsme si následně ještě procvičili v pracovním sešitě. Naše společná sobotní lekce utekla jako voda a končila v dobrém duchu a pozitivní atmosféře.

 

Míša Skálová

 


1. ŠKOLNÍ SOBOTA - 30. ZÁŘÍ 2017


Třetí třída: ZAČÍNÁME!

 

Jelikož jsme se s dětmi viděli poprvé, hned na začátku hodiny jsme se navzájem představili. Děti mi ochotně vyprávěli o svých zálibách, o rodině i o svém vztahu k českému prostředí. Rozdali jsme si učebnice a ukázali jsme si, jak s nimi budeme pracovat. Také jsme si společně vytvořili pravidla, kterými se budeme celý rok řídit.

Nejdříve bylo důležité zjistit, kde žáci minulý rok skončili, abychom v naší společné práci na dosažené znalosti a dovednosti mohli úspěšně navázat. Procvičovali jsme tedy pomocí pracovních sešitů, učebnic a her tvrdé a měkké souhlásky. Formou didaktické hry jsme se věnovali stavbě slova. Práce to byla intenzivní a často jsem s dětmi musela střídat aktivity, abych stále udržela jejich vysokou pozornost. Ale opravdu mě velice potěšila jejich zvídavost, pracovitost a vytrvalost!

 

Eva Humeňanská

 

Smíšená třída: OPAKOVÁNÍ MATKA MOUDROSTI!

 

Tato třída je velice specifická: je málo početná, ale sdružuje vlastně dohromady tři různé ročníky. Tomu je třeba přizpůsobit způsob výuky. První hodina byla spíše seznamovací a opakovací. Žáci se mi představili, vyprávěli mi o svých koníčcích, ale také například o tom, kde jsou zapsáni v kmenových školách a popisovali své zkušenosti a zážitky z českých škol.

Protože i my jsme se viděli poprvé, bylo pro mne důležité ověřit reálné dosažené úrovně každého žáka. Současně jsme toto ověřování využili i k opakování a upevňování znalostí. Zjišťovala jsem za pomoci vybraných cvičení a didaktických her, jak ovládají vyjmenovaná slova, stavbu slova, gramatické kategorie sloves, kategorie podstatných jmen apod. Žáci mě velice příjemně překvapili! Musím je moc chválit. Byli opravdu velmi aktivní, vnímaví a pozorní a proto jsme spolu dokázali probrat spoustu věcí!

 

Eva Humeňanská

 

Druháci: A PO PRÁZDNINÁCH ... JEDEME DÁL!

 

Tak jsme se opět sešli po dlouhých prázdninách! V první půlhodince mohli ve třídě zůstat i rodiče – ti dostali základní informace o naší práci v tomto školním roce, o aktivitách v hodinách. Rozdaly se učebnice a sešity. 

Tématem hodiny byl návrat z prázdnin do školy, a tedy povídání o tom, kde kdo byl, s kým, co tam dělal, čím tam jel atp. Hráli jsme “plácací hru” směrovanou k rozšíření slovní zásoby a četli společně texty z učebnice ( str. 3 a 4). Povídali jsme si také o cizích jazycích, o tom, jak se jinde mluví. 

Došlo i na předložkové vazby, které jsme si procvičili hrou “Hádej, kde jsem byl?!”

K poslechu nám hrála píseň Září a k ní jsme vymalovávali pracovní listy. 

Poté došlo na opakování abecedy a psacího písma. Formou hry a korekce textu jsme si připomněli především specifika českého jazyka. Věnovali jsme se také praktickému použití abecedy - řadili jsme jména a příjmení. 

Děti obzvláště zaujalo čtení s porozuměním, jednalo se o text Zapomnětlivý parašutista. 

Nakonec jsme si malou chvilku nechali na tvoření – odteď má každý žáček vlastní "žákovskou knížku", do které budeme pokaždé heslovitě zapisovat obsah hodin!

 

Jana Schulzová

 

Starší předškoláci: HÁDEJ, KDE JSEM BYL?!

 

Se staršími předškoními dětmi budeme letošní rok spolupracovat nově. Nejprve jsme se proto navzájem představili. Prvním naším tématem bylo léto, prázdniny, návrat do školky. Zahráli jsme hru Hádej, kde jsem byl? a probrali jsme také základní slovíčka z tematické skupiny hračky a školka.

Dalším velkým tématem byla roční.období - i tady jsme především rozšiřovali slovní zásobu o nová slovíčka. Nakonec jsme si společně vyrobili a vybarvili papírový kalendář čtyř ročních období.

Jana Schulzová

 

Novinkou letošního roku je NULTÝ ROČNÍK.

 

Jedná se o šikovné nejstarší předškoláky, kteří se v tomto školním roce budou – stále hravou, ale specificky cílenou formou - připravovat na budoucí přechod do první třídy a tedy z předškolního do školního prostředí.

Čtení například předpokládá určitou jazykovou přípravenost žáků, jejich schopnost zrakového vnímání (poznávání stejnosti, odlišnosti tvarů písmen či částí slov), spojování optických tvarů se zvuky hlásek. schopnost sluchového rozkladu.

Psaní je druh řečové činnosti. Aby se dítě naučilo číst a psát, je nutné zapojení řady duševních procesů: uvědomění si rozdílu mezi významovou a zvukovou stránkou řeči, souvislosti zvukové a grafické podoby, analýza zvukové substance na fonémy, převedení na grafémy.

V první dvouhodinovce, která je společná pro nultou i první třídu, tedy volíme zejména  různá průpravná cvičení jako přípravu pro budoucí čtení a  psaní. Pro tyto účely využíváme například Živou abecedu, která obsahuje cvičení pro přípravu na čtení. Osvojení abecedy rovněž probíhá pomocí zraku, sluchu, hmatu. Cvičení pro přípravu na budoucí psaní zase rozvíjejí motorické schopnosti (hrubou a jemnou motoriku zaměřenou na pohyby potřebné pro psaní, procvičuje se psaní určitých tahů, které jsou vhodně metodicky uspořádané) , koordinaci zrakového orgánu a jemné motoriky, záměrná pozornost.

Vstup do školy znamená pro dítě mnoho důležitých změn. Jde o změny fyzické, například kdy je dítě více omezeno ve svém pohybu. Musí umět  sedět klidně na svém místě. Dalšími změnami, kterými dítě musí projít při vstupu do školy, jsou změny psychické. Jsou na něj už kladeny větší nároky, přísnější požadavky. Ve škole se pracuje podle pravidelného rozvrhu a programu. Čtení, psaní i počítání kladou velké nároky na nervový systém dítěte, na smyslové vnímání, rozlišování, abstraktní myšlení apod. Velmi důležitý je rozvoj jemné motoriky a senzomotorické koordinace, která je důležitá pro další využívání při školním vyučování. Důležitá je také úroveň v rozvoji řeči (bohatá slovní zásoba, vyloučení poruch výslovnosti z řeči žáků), dítě by mělo být schopné se záměrně soustředit po danou dobu, být aktivní, samostatné a mělo by stačit pracovnímu tempu ostatních dětí. U dětí vstupujících do školy se také předpokládá jistý stupeň vědomostí, konkrétních představ a pojmů. Předpokládá se, že dítě zná časové pojmy, ví, že existují města, vesnice, státy, že lidé pracují v různých zaměstnáních, že mluví různými jazyky. Od dítěte se dále očekává, že dokáže rozlišovat barvy, vůně, zvuky hudby, dokáže vyprávět o svých zážitcích, pohybovat se podle jednoduchého rytmu, zpívat některé písničky, samostatně se oblékat atd. Tento výčet vlastností a dovedností je rozsáhlý. 

 

Existuje doporučující materiál Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR Desatero pro rodiče dětí předškolního věku, který je určen rodičům dětí, kteří se zajímají o vzdělávání svého dítěte a vítají přehled základních dovedností, které má dítě mít před vstupem do základní školy. Najdete jej zde:

http://www.msmt.cz/ministerstvo/novinar/desatero-pro-rodice-deti-predskolniho-veku

 

V druhé části pak pokračují pouze žáci první třídy a to v rámci programu a časové dotace předepsaných Rámcovým vzdělávacím programem pro tuto třídu.

 

Soňa Alfieri

 

Nultý a první ročník: ÚSPĚŠNÝ START!

 

Po přivítání se s novými žáčky a rodiči, jež se mohli zúčastnit první půlhodinky naší první lekce, jsem všem předala základní informace o průběhu školního roku a vysvětlila jim, s jakými učebnicemi a jak budeme pracovat. Tuto sobotu se celkem sešlo 5 žáků z nultého ročníku a dva prvňáčci. Úvodní činnost byla manipulativni - žáci vytrhávali kousky barevného papíru a z něj tvořili začáteční písmeno svého jména. Po krátkém medailonku pro rodiče a poskytnutí odpovědi na dotazy jsme pak již sami pokračovali seznamovací hrou na písmenka. Poté přišla pohádka O perníkové chaloupce a poznávání různých obrázků na chaloupce. Díky veliké šikovnosti této skupiny jsme se rychle naučili básničku o ježibabě, kterou bolely zuby. Po svačince došlo na gramofotorickou část s podzimní tematikou a pohybovou chvilkou – ta byla vyplněna hrou “Kompot”, která žáky velmi bavila. Na konci naší první společné lekce jsem byla velmi spokojena s oběma třídami a doufám, že děti budou i do budoucna tak krásně pracovat, jako tomu bylo první den české školy.

 

Míša Skálová

 

Dvouleťáčci: ROZVOJ ŘEČI A ŘEČOVÝCH SCHOPNOSTÍ

 

Dnes jsem připravila ukázkovou lekci také pro třídu našich nejmenších (t.j. dvouletých dětí) a jejich maminky. Povídali jsme si spolu zejména na téma

ROZVOJ ŘEČI A ŘEČOVÝCH SCHOPNOSTÍ

NEJLEPŠÍ POMŮCKOU K ROZVÍJENÍ ŘEČI JE SPOLEČNÉ POVÍDÁNÍ!!!

Nejlepší pomůckou k rozvíjení slovní zásoby a vyjadřovacích schopností je rozhovor – povídat si s dítětem nás nic nestojí, provází to přirozeně všechny naše společné činnosti. Nejcennější, co můžeme dítěti dát, je náš čas, společné hry, čtení pohádek, prohlížení knížek a komentování obrázků, společné výlety, vycházky ... zážitky!!

Zní to jako otřepaná fráze, ale během mé dlouholeté praxe jsem se mockrát přesvědčila, že je to něco, co chybí-li to v dětství, chybí to už napořád.

Mluvte s dítětem a mluvte s ním všude! Zpočátku si možná budete připadat zvláštně, ale vězte, že si brzy zvyknete a stane se z toho automatismus.

Mluvte s ním, když jej oblékáte, při umývání, česání, při společné hře či jakékoiv činnosti. Při vycházce popisujte, co všechno vidíte.

 

U velmi malých dětech rozvíjíme nejdříve preverbální dovednosti:

 

  • OČNÍ KONTAKT – komunikace mezi dvěma lidmi obnáší vzájemně se na sebe dívat a kontaktovat se očima. Vytvoření a udržení dobrého očního kontaktu je proto důležitou sociální dovedností. Další důležitou součástí komunikace je dívat se společně nejen na sebe, ale i na věci v okolí. Je to začátek konverzace a střídání v rozhovoru.

    Hry: k navození očního kontaktu lze použít hračky, co vydávají zvuk, hra na jukání, na schovávanou, sledování třeba bublin, předmětů v pohybu.

  • POZORNOST – u malých dětí je obvyklé, že nám věnují pozornost jen poměrně krátkou dobu, snadno se rozptýlí. Vnesete-li do hry překvapení, silnější emoční zabarvení, zvýší to radost i zájem dítěte.

  • OVLÁDÁNÍ DECHU: dobré ovládání dechu je pro tvorbu řeči nesmírně důležité. Když mluvíme, řídíme totiž dýchání velmi komplexním způsobem a malé děti toto nacvičují od samého začátku – už od vyluzování prvních zvuků a žvatlání.

    Foukací hry: brčko – foukání do kakaa, do vody ve vaně, foukání do peříčka, do papírové kuličky (fotbal), do větrníku, svíčky, hudební nástroje (píšťalka, foukací harmonika)

    Foukáme krátce, dlouze, snažíme se o usměrňování proudu vzduch apod

  • NAPODOBOVÁNÍ: je nesmírně důležité pro rozvoj komunikačních dovedností – zahrnuje interakci a spolupráci. Děti si osvojují jazyk podle toho, co vidí a slyší. Nepodceňujte to.

    Sami můžete napodobovat chování, mimiku, zvuky, gesta dítěte a rozvíjet je tak, aby nabyly význam. Poskytněte dítěti příležitost, aby mohlo napodobovat vás – ať už při hře, či při běžných každodeních činnostech (dejte mu do ruky hadr, aby utíralo stůl, vařečku, ať také vaří ...)

    Hry: „jako“ (napodobujte dítě), vezměte si na pomoc hračku či plyšáka (pohladit, konejšit, mluvit na něj), Kuba řekl (Kuba řekl: zatleskejte rukama, zadupejte nohama, dotkněte se nosu, sedněte si, lehněte si, vstaňte, vyplázněte jazyk ...)

  • STŘÍDÁNÍ: komunikace zahrnuje naslouchání, čekání a střídání. Pro většinu malých dětí není jednoduché naučit se dělit, čekat a střídat se. Hodně dítě chvalte, když se podělilo, nebo počkalo, až na něj dojde řada a děkujte.

    Hry: házejte si s dítětem hračku, kutálejte si vzájemně míč, stavějte společně věž z kostek

 

Jedním z nejpřirozenějších způsobů, jak si osvojovat řeč, jsou pro dítě  říkanky-básníčky-říkadla-písničky.

Jsou nenahraditelné!! Jsou založené na rytmu, který je významnou součástí naší řeči. Dítě velmi brzy dokáže napodobit rytmus a melodii řeči, dokonce dříve než hláskové seskupení jednotlivých slov. Nejprve si s řečí „pohrává“, vyslovuje rytmicky řadu slov, komolí je, říká slova, která nemají význam. Ale jsou rytmická! Tím, jak jsou říkanky rytmické, přímo vybízejí ke spojení s pohybem prstů, rukou, hlavy nebo celého těla. Motoriku bychom měli v dětech rozvíjet a podporovat už od útlého věku. V neposlední řadě je používáme, aby se přes ně děti získaly poznatky, naučily se pravidla, posílily si paměť. Děti mají tento způsob velice rády – všimněte si, jak se pomalu učí, stále po vás vyžadují opakování a postupně doplňují slova, rýmy a stačí málo, dítě ji umí nazpaměť celou.

 

Několik tipů:

 

 

 

Uvítací:

 

Bum, bum, bum, ratata

 

nejsme žádná mrňata!

 

Jako z vody rosteme,

 

hezký den si přejeme!

 

 

 

Malý brouček spinkal v trávě (na bobečku),

 

probudil se dneska právě (vstát, protahovat se).

 

Na nohy vzal bačkůrky (obouvání)

 

a utíkal do školky! (utíkat k paní učitelce)

 

 

 

Leze, leze brouk (po čtyřech)

 

vítr do něj fouk (silné foukání).

 

Takhle kopal nohama!!! (vleže na zádech a kopat)

 

 

 

Naše malé ručičky, udělaly pěstičky

 

myška se tam dostala, do bříška se schovala,

 

pak skočila na ramínka a z ramínka na kolínka.

 

A tam našla klíč ... a už byla pryč!

 

 

 

Kominíku, kominíku, máš komíny čisté?

 

Nevím, nevím, podívám se, není to tak jisté!

 

Postavíme dětem "komín" z více židlí (židle na zemi za sebou) nebo rozkročených nohou maminek a děti tímto komínem prolézají. Na druhém konci je lákáme říkankou.

 

 

 

Zvířecí pozdrav   (lezeme po čtyřech, dramatizace)

 

Když se kočka s kočkou sejde, tak na pozdrav zamňouká: mňau, mňau!

 

Pejsek zase párkrát štěkne: haf, haf!,

 

medvěd brum, brum! zabručí! (sednout si na paty, kolíbat se)

 

Já to také takhle dělám, i když trošku jinak jen: Ahoj! Nazdar!  (mávat rukou)

 

a těm velkým přeji krásný dobrý den!   (stoupnout a uklonit se)

 

 

Soňa Alfieri



A JE TU NOVÝ ŠKOLNÍ ROK!

 

POZOR! ZAČÍNÁME!!