PROSINEC 2025

Peníze. Malé papírky, mince anebo čísla v mobilu, která mají zvláštní kouzlo. Umí zmizet, když si koupíš něco dobrého, a zase se objevit, když dostaneš kapesné nebo odměnu. Ale víš, co je na penězích nejdůležitější? Naučit se je používat tak, aby ti dobře sloužily.

 

Dostáváš kapesné? A co s ním děláš? Utratíš ho hned za něco, co tě láká, nebo si část schováváš na něco většího? Třeba na vysněnou hru, vstupenku, kroužek nebo dárek pro někoho blízkého? Možná už máš i dětský účet v bance. Umíš ho sledovat v aplikaci v telefonu? A máš svou vlastní platební kartu nebo dokonce platební náramek? I to je dnes běžná součást finančního života.

 

Finanční gramotnost zní možná trochu složitě, ale ve skutečnosti je to způsob, jak porozumět světu peněz. Jak si je vydělat, jak s nimi hospodařit a jak plánovat budoucnost. Když si třeba chceš pořídit něco dražšího, musíš přemýšlet dopředu, šetřit a rozhodnout se, jestli to opravdu potřebuješ. Stejná pravidla používají i dospělí – jen s jinými částkami.

 

Peníze nejsou jen na utrácení. Můžeš je také dávat – třeba nákupem dárku nebo příspěvkem na dobročinnost. Když se naučíš myslet nejen na sebe, ale i na ostatní, získáš jednu z nejdůležitějších dovedností: umění rozdělit se.

 

 

Svět peněz může být dobrodružství. Pokud se naučíš základní pravidla – plánovat, šetřit, utrácet s rozumem a umět si říct „tohle teď nepotřebuju“ – budeš mít do života velký náskok. Peníze ti pak nebudou řídit život. Naopak – budeš je umět řídit ty. Jsi připravená/ý stát se paní/pánem svého kapesného?

 

ČTĚTE VE ČTENÁŘSKÉ SEKCI WWW.KRAJANEKVESVETE.CZ


LISTOPAD 2025

Zkuste na chvíli zavřít oči. Neslyšíte, jak všechno kolem zní jinak? Když nevidíme, začneme víc vnímat zvuky, vůně a doteky. Pro nevidomé lidi je to každodenní skutečnost – svět poznávají hlavně sluchem a hmatem.

 

Každý rok připadá na 13. listopad Mezinárodní den nevidomých. Tento den připomíná narození Valentina Haüye, učitele z Francie, který v 18. století otevřel první školu pro nevidomé. V ní studoval i Louis Braille, který později vymyslel písmo složené z malých vystouplých teček. Díky němu mohou nevidomí lidé číst a psát konečky prstů! 

 

Zrak je pro většinu z nás nejdůležitější smysl – až 80 % informací z okolí získáváme očima. Pomáhá nám poznávat tváře, číst, chodit po městě nebo třeba hrát hry. Ale i když někdo nevidí, může toho

zvládnout opravdu hodně. Moderní technologie, jako jsou čtečky textu, mluvící aplikace nebo zvuková upozornění v dopravě, dělají svět přístupnější pro všechny. 

 

Tento den nám připomíná, že komunikovat se dá i jinak – nejen pohledem nebo úsměvem. Můžeme si porozumět i tónem hlasu, nasloucháním, dotykem nebo trpělivostí. Každý z nás může udělat něco pro to, aby byl svět otevřený i těm, kdo ho nevidí očima – ale vidí ho srdcem. Tak co říkáte? Zkusíte dnes chvíli „vidět“ jinak?

 

ČTĚTE VE ČTENÁŘSKÉ SEKCI WWW.KRAJANEKVESVETE.CZ

https://issuu.com/casopiskrajanek/docs/krajanek_11_2025


ŘÍJEN 2025

Přemýšleli jste někdy, jak by vypadal svět filmu bez hudby? Hlavní hrdina pomalu kráčí tmavou chodbou… bez jediné noty by to bylo spíš nudné video! Ale když zazní tajemné tóny, napětí stoupá, srdce buší – a vy úplně zapomenete, že sedíte v kině. To je právě kouzlo filmové hudby.

 

Tento měsíc slaví 25 let World Soundtrack Awards — ocenění, která vzdávají hold hudbě vytvořené pro filmy, seriály a hry – tedy pro příběhy na obrazovkách. Vyhlášení těchto speciálních hudebních ocenění zajišťuje Filmový festival v belgickém Gentu a jeho cílem je podporovat skladatele, vzdělávat o filmové hudbě a představovat nové talenty široké veřejnosti. Viděli jste film „Jak vycvičit draka“? Tak třeba letos je mezi nominovanými favority také John Powell, který k tomuto filmu stvořil hudbu. Ocenění se samozřejmě vyhlašují v různých kategoriích, např. nejlepší původní píseň, objev roku a nejlepší hudba z videoher.

 

Představte si: sedíte v hledišti, orchestr hraje, světla se ztlumí, ozve se první nota… a vy máte pocit, že začíná váš oblíbený film nebo seriál. To je moment, kdy hudba ožívá. Určitě máte své oblíbené filmové melodie, ale až budete příště sledovat film, zkuste si navíc všímat detailů – zkuste uhodnout, proč právě tam zazní violoncello, píšťalka nebo pár razantních bicích. Možná se dostanete až k tomu, že sami budete chtít skládat filmové melodie – kdo ví, možná jednou budete nominováni na podobné ocenění!

 

Ale teď už se zaposlouchejte – vlastně začtěte – do stránek říjnového Krajánka. Nějaký filmový soundtrack si můžete pustit jako kulisu ke čtení.

ČTĚTE VE ČTENÁŘSKÉ SEKCI WWW.KRAJANEKVESVETE.CZ 

https://issuu.com/casopiskrajanek/docs/krajanek_10_2025


ZÁŘÍ 2025

Znáte ten pocit, když se rozplyne kousek čokolády na jazyku? Právě tak sladce se slaví Mezinárodní den čokolády – a to každoročně 13. září! Možná vás překvapí, proč právě tento den. Přesně v tento den roku 1857 se totiž narodil muž, který dal světu stovky druhů čokolády – americký čokoládový král Milton S. Hershey. Jeho sladké dobroty se brzy rozšířily po celé Americe a dodnes inspirují čokoládové výrobce po celém světě.

 

Ale 13. září slavíme ještě s jedním čokoládovým velikánem – britským spisovatelem Roaldem Dahlem. Právě on napsal slavnou dětskou knihu „Karlík a továrna na čokoládu“, ve které děti sní o fantastických sladkostech a kouzelných továrnách. I někteří z vás nám v pravidelné anketě prozradili, jakou čokoládu by chtěli vyrobit.

 

Mezinárodní den čokolády je nejen příležitostí ochutnat různé druhy sladkostí, ale také připomenutím, že čokoláda může být zdravá – když volíme varianty s vyšším obsahem kakaa a nižším množstvím cukru. Takže až budete listovat zářijovým Krajánkem, kde se (nejen) o čokoládě dozvíte spoustu zajímavostí, vzpomeňte si na Hersheyho a Dahla a užijte si tuto sladkou oslavu naplno! Nebo si upečte čokoládové afghánské sušenky podle návodu dětí z Českého a slovenského klubu ve Wellingtonu.

 

ČTĚTE VE ČTENÁŘSKÉ SEKCI WWW.KRAJANEKVESVETE.CZ

a

https://issuu.com/casopiskrajanek/docs/krajanek_9_2025


ČERVENEC A SRPEN 2025

Houby můžete potkat nejen v lese, ale třeba i ve škole. A nemusí to být ani lesní škola nebo škola v přírodě. V České škole Milán v severní Itálii se houby staly celoročním školním projektem.

 

V téhle škole už také vědí, co to znamená, když se řekne: „Růst jako houby po dešti.“ Při výuce se to houbami doslova hemžilo. Tím nemám na mysli jen nové žáčky, ale hlavně to, že si děti vyráběly pomůcky k výuce i pro radost. Třeba druháci si mohli rozhodně lépe zapamatovat tvrdé a měkké slabiky, když si vzali k ruce houby se speciálními otočnými klobouky. Při workshopu „komiksové houbování“ si děti vytvořily svého houbového hrdinu a napsaly a nakreslily vlastní komiks. Během výuky se zase dozvěděly různé zajímavosti o houbách. Například to, že naši pradědové vyráběli z houby, které se říká choroš, čepice a váčky na peníze.

 

Celé to zaujetí houbami vyvrcholilo na oslavě Mezinárodního dne dětí. Holky a kluci poznávali houby podle obrázků, malovali plísně vodovkami a solí, lámali si hlavičky při houbových hrátkách s češtinou, seznámili se s lišejníky i dřevokaznými houbami a tvořili houbičky z nejrůznějších materiálů.

 

V houbové vášni se dá báječně pokračovat i o prázdninách. V létě přece nemohou chybět výpravy do lesa. Takže pozor – pokud u vás máte léto a prázdniny – poklusem v klus – hup do říše hub!

 

 

ČTĚTE VE ČTENÁŘSKÉ SEKCI WWW.KRAJANEKVESVETE.CZ

a

https://issuu.com/casopiskrajanek/docs/krajanek_7-8_2025

 


ČERVEN 2025

Červnové číslo časopisu Krajánek k vám letí s větrem o závod – a není divu! Právě vítr je totiž hlavním hrdinou tohoto vydání. Někdy hladí, jindy lomcuje vším kolem, občas pomáhá a někdy pořádně zlobí. Dozvíte se, jak vítr vzniká, co všechno dokáže i jak ho lidé v různých koutech světa vnímají – někdo jako zlobivého rošťáka, jiný jako pomocníka. Zjistíte, jak vítr češe vlasy, roznáší listí nebo žene plachetnice po vodě. Někdy je vítr kamarád na draka – když se rozčílí, není radno mu stát v cestě! Dočtete se, jak se měří vítr anebo co dělá, když zrovna nefouká. Napadlo by vás, že si chodí odpočinout do továrny na bonbóny?

 

Tento měsíc se společně s námi vydáte do země, kde je vítr vítaným společníkem třeba na jezeře – do Finska. Dozvíte se, proč tam lidé tak milují saunování, jak chutná lososová polévka nebo poznáte slavnou skladatelku.

 

A protože Krajánek rád připomíná i krásy Česka, čeká vás povídání o krojích – o tom, jak se šijí, vyšívají a co všechno se do nich dá „zapsat“ nití a jehlou. I takový kroj totiž může vyprávět příběh – o kraji, lidech i snech. Povíme si, kdo je šije a vyšívá a proč je každý steh jako malý kousek historie. Možná vás překvapí, kolik trpělivosti i odvahy se do takového kroje schová!

 

Tak se pohodlně usaďte, nechte se větrem zavát na stránku, která vás zaujme – a vydejte se s námi na výpravu plnou poznávání, příběhů a nápadů! Hezké čtení a přiměřeně větrný červen…

 

 

ČTĚTE VE ČTENÁŘSKÉ SEKCI WWW.KRAJANEKVESVETE.CZ

 a

 

https://issuu.com/casopiskrajanek/docs/krajanek_6_2025


KVĚTEN 2025

Každý den kolem nás létají desítky, stovky nebo dokonce tisíce různých informací. Některé jsou pravdivé, jiné ne. Některé jsou užitečné, jiné jen zábavné nebo úplně zbytečné. A někdy je těžké poznat, která informace je která. Co s tím?

 

V tomto čísle Krajánka se naučíme v informacích lépe vyznat. Dozvíme se, jak si ověřit, co je pravda a co může být omyl, nebo dokonce úmyslný trik. Ukážeme si, co je to phishing, jak se chovat bezpečně na internetu a proč je dobré se ptát a hledat odpovědi z různých zdrojů.

 

Čeká nás ale i spousta zábavy. Navštívíme Dánsko a prozkoumáme obří dřevěné trolly, kteří se skrývají v lese. Vyrobíme si pexeso, uvaříme rýžovou kaši pro vánoční skřítky a nahlédneme do světa včelaře, který se o své včelky stará s láskou a velkou péčí.

 

 

A protože každý z nás může být malým objevitelem, přejeme vám hodně radosti z poznávání světa. Ptejte se, přemýšlejte, čtěte a nebojte se zeptat dospělých, když si něčím nejste jistí.

 

 

 

ČTĚTE VE ČTENÁŘSKÉ SEKCI WWW.KRAJANEKVESVETE.CZ

 a

https://issuu.com/casopiskrajanek/docs/krajanek_5_2025


DUBEN 2025

Vítejte na EXPO 2025!

 

Před 55 lety se Světová výstava EXPO poprvé konala mimo Evropu a Ameriku – v japonské Ósace. Letos se tam vrací! A Česká republika bude u toho s originální expozicí.

 

Česká expozice, inspirovaná slavným malířem Alfonsem Muchou, propojí skleněné plastiky, současnou malbu a audiovizuální efekty. Další rozměr české účasti dodá unikátní expozice Les civilizací složená ze 133 subfosilních dubů starých 6 500 let. Díky tisícům let historie zašifrovaných v letokruzích pradávných stromů bude tento les, v duchu myšlenky EXPO, symbolicky spojovat celý svět do jednoho „kořenového systému“, jedné organické entity.

 

A bylo by něco pro děti? Populární duo Karol & Kvído nazpívalo písničku „René a Karol jedou na EXPO“. Písnička vtipně a chytlavě představuje vynálezy, které byly kdysi novinkou na světových výstavách – třeba telefon, rentgen, výtah nebo dotykové displeje. Věděli jste, že Eiffelova věž vznikla právě kvůli EXPO?

 

Malé české EXPO se vám snažíme připravovat i my – každý měsíc představujeme české vynálezy, značky, tradice či řemesla. Tentokrát o velikonočních kraslicích – zkuste je ozdobit voskem! A kdyby vám to moc nešlo, udělejte si alespoň japonské koinobori z papírových ruliček. Můžou se vám hodit na den dětí nebo vám jen hezky dozdobí pokojíček.

 

ČTĚTE VE ČTENÁŘSKÉ SEKCI WWW.KRAJANEKVESVETE.CZ

 a

https://issuu.com/casopiskrajanek/docs/krajanek_4_2025


BŘEZEN 2025

Koncem března nebo začátkem dubna se již víc jak dvě desetiletí koná akce Noc s Andersenem. Věřím, že většina z vás tuto akci zná a ví, proč se právě v tomto období koná. Ano, je to na počest dánského spisovatele Hanse Christiana Andersena, který se narodil 2. dubna.

 

Časopis Krajánek se v roce 2019 stal partnerem Noci s Andersenem a svým obsahem podporuje některé z navrhovaných témat. Letos jsme se rozhodli věnovat dětské poezii, samozřejmě především té české. Česká poezie pro děti prý zaznamenala dvě „zlatá období“ – období, kdy tvořily velké básnické osobnosti. Prvními „zlatými léty“ byl konec 19. století, kdy zazářili klasikové Josef Václav Sládek, Karel Václav Rais, František Kožíšek a František Serafínský Procházka. Druhým takovým plodným obdobím byla 40. léta 20. století, kdy vedle sebe současně tvořily výrazné osobnosti různých poetik – především Vítězslav Nezval a František Halas.

 

Uvnitř čísla najdete na celých čtyřech stranách speciál Krajánkovy knihovny věnovaný tipům na knihy básní spíše současných autorů. Možná některé poznáte, máte je v knihovničce. A jestli ne, možná vás některé tituly osloví a inspirují k tomu, abyste si nějakou sbírku básní pořídili při příští návštěvě Česka. Věříme, že starší tvorbu si pro vás v knihovničkách ze svých dětských let schovávají vaši rodiče.

 

Mezitím se můžete do veršování a rýmování pustit sami jako ti z vás, kteří šli s kůží na trh v naší pravidelné anketě. Nebo jako Mateo a Zara, kteří vám v Krajánkově tvoření ukáží, jak na poetickou koláž. To je ideální zábava pro ty, kterým se nechce psát – stačí vystřihovat a lepit.

 

ČTĚTE VE ČTENÁŘSKÉ SEKCI WWW.KRAJANEKVESVETE.CZ

 a

https://issuu.com/casopiskrajanek/docs/krajanek-2025-03


ÚNOR 2025

S únorovým číslem Krajánka se budete vznášet v oblacích! Celé číslo je věnované mrakům, jejich tvarům, formám a tajemstvím, která skrývají. Nejenže se o nich spoustu zajímavého dozvíte, ale můžete si je dokonce sami vytvořit díky návodu v Krajánkově tvoření.

 

Krajánek je opět plný dalších skvělých článků a rubrik. Pokud plánujete výlet po Česku, nezapomeňte se podívat na Praděd. Tamní rozhledna vás přiblíží k nebi tak blízko, že mraky budete mít skoro na dosah ruky. S Knedlíkem dokonce zavítáte na Mléčnou dráhu a pravděpodobně budete překvapení, co vás tam čeká.

 

A co dál? Tento měsíc jsme zavítali do Švýcarska! Vstupte do světa jazzové a experimentální hudby švýcarské skladatelky Sylvie Courvoisier a vydejte se na výlet do kouzelného údolí Lauterbrunnen. To se údajně stalo předlohou pro krajinu, kterou popisoval J. R. R. Tolkien ve svých knihách Pán prstenů. Vodopád Staubbach svou krásou zase inspiroval slavné básníky lorda Byrona a J. W. von Goetha k napsání oslavných básní. Voda padající po skále se v létě mění v mlžný závoj. A až vám na výletě vyhládne, nezapomeňte ochutnat švýcarské Weggli – houstičky, co vypadají jako roztomilé zadečky.

  

ČTĚTE VE ČTENÁŘSKÉ SEKCI WWW.KRAJANEKVESVETE.CZ

 a

 https://issuu.com/casopiskrajanek/docs/krajanek-2025-02


LEDEN 2025

Začátek roku začínáme trochu riskantně až filozofickým tématem. Co je pravda a co je lež? Jaký je mezi nimi rozdíl? Pravda znamená, že říkáme to, co se opravdu stalo nebo co víme, že je správné. Lež je naopak něco, co vymyslíme, abychom změnili, jak věci vypadají.

 

Lži mohou vypadat jako neškodná hra, ale často vedou k problémům – lidé nám pře-stanou věřit. Jak by to asi dopadlo, kdyby nikdo neříkal pravdu? O své názory se s námi v naší pravidelné anketě podělily děti z celého světa, tak mrkněte na strany šest a sedm, třeba to vidíte podobně.

 

Pravda je důležitá, protože pomáhá budovat přátelství a důvěru. Když lidé vědí, že mluvíte pravdu, mohou se na vás spolehnout. I když může být někdy těžké přiznat pravdu, třeba když jsme něco pokazili, je to lepší než lhát. To vy ovšem dávno víte.

  

Neobávejte se, že vás budeme moudry o pravdě a lži „trýznit“ na celých 36 stranách. Jako vždy najdete uvnitř čísla pozvánku ke krajánkům jinde ve světě, můžete si vyzkoušet vyrobit hru „nebe–peklo–ráj“ nebo pozorovat tvorbu plísně na kouscích pečiva v různých podmínkách. Ale hlavně přinášíme i několik novinek… Komiks Knedlík dostává prostor na čtyřech stranách – to je skvělá zpráva, co říkáte? V každém čísle si popovídáme s někým z vás o tom, co zajímavého děláte ve svém volném čase. Budeme vás také seznamovat se starými řemesly, kterým už se málokdo běžně věnuje, a v knihovně dostávají prostor knížky pro starší děti.

 

ČTĚTE VE ČTENÁŘSKÉ SEKCI WWW.KRAJANEKVESVETE.CZ

 a 

https://issuu.com/casopiskrajanek/docs/krajanek-2025-01